Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
TREK PŘES TŘI VRCHY VYSOČINY
Horní Cerekev - Sobota 9.7.2011
85 km - Strejda 69.abs./20.kat A1, Štětináč 70.abs./21.kat.A1
50 km - Pinďa 81.abs./23.kat.A2, Jarda 149.abs./36.kat.A2 
První prázdninovej závod jsme se vydali do Horní Cerekve na kulatej desátej ročník závodu TREK Přes Tři Vrchy Vysočiny. Cesta do Cerekve je nějak prazvláštně daleká a tak sme přijeli tradičně pozdě, chvíli před desátou to píchli na chodník kousek od prezentace. Strejda jako správnej profík se šel rozjíždět, já letěl na prezentaci pro čísla, kde už nebyla ani noha a že prej sou už všichní na startu na náměstí. Trochu stres a tak sem jen v rychlosti rozmíchal lektvar do bidonů a olíznul řetěz vyjetým olejem a už to mastil na start. Za zatáčkou se mi zjevil dav bikerů motajících se v alegorickým průvodu za místní kapelou směrem z náměstí na vostrej start. Zatraceně dlouhej pochod, ale aspoň sem si zabékal škoda lásky a jiný hity…
Start v 10:00, trať 85 km, protože sem letos takovou štreku neujel ani jednou, mam jasnej plán a to nenechat se vybláznit, takže první táhlej kopec jedu jak ponocnej. Tepy si ale stejně dělaj co chtěj a letí do závratnejch výšin…naštěstí se to pak trochu ustálí a jede se celkem akorát tempo.
Čas 0:20 – První větší zkouška a to výjezd na Křemešník (765mnm) je tak nějak v klídku, nikdo se nikam nežene, všichni maj dost sil, takže nikdo nepadá. Následuje celkem zrádnej sjezd dolů po kořenech, tam už to jeden borec posílá těžce k zemi. Na otázku jestli je v pohodě prohodí „se vi pičo,“ asi Ostravak…
Čas 0:40 – Brutální stojka někam do nebes, říkam si, tohle se prostě vyjet nedá a lezu z kola jako všichni ostatní, když tu na mě štěkně někdo zezadu a vona to druhá ženská v pořadí v dresu Haibike – vesele si to mastí nahoru na kašpara a ztrapňuje jednoho chlapa za druhym…naštěstí se našel jeden dobrovolník a sestřelil jí řidítkama, takže nevyjela…cheche J   
Čas 1:00 – ááá je tu výjezd sjezdovky (Čeřínek 761mnm), ve srovnání s předchozím kopcem se tam dá pohybovat v sedle, ale strašně tu smaží slunce a leje ze mě, že bych moh dělat kropicí vůz. Ve strachu před fotografama sem neslez a nahoře projíždim za nějakých 1:10…
Čas 1:30 – baví mě to moc, sou tu singlíky, pěkný výjezdy, sjezdy, v jednej vesnici se fandí jak na „túrdefránc,“ paráda!!
Čas 1:50 – 37 km železniční přejezd a hned za nim rozdělení tratí, tady přichází moje osudová chyba, lupnu do sebe gel a bezhlavě začínam závodit. Beru to hlava nehlava, nějakejch dvacet kusů sem dal, se všema se ale ještě dneska potkam…
Čas 2:20 – jede se mi pořád přijatelně i když v jednu chvíli jako by se tomu banánu co sem do sebe nacpal na obžerstvovačce chtělo zase ven, ale domluvil sem mu. Vzduch má tak třicet, takže s nadšením vítam místní hasiče co to všecko kropí vodou z rybníka, smrdim rybinou, ale bojuju dál – jen si nějak neumim připustit, že už jenom sám se sebou…
Čas 2:30 – začíná nekonečný stoupání na Javořici (836mnm), pod něj přijíždim tak trochu bez šťávy a modlim se abych se nahoru nějak vydrápal. Všichni se zas najednou cpou přede mě, ale nemam sílu ani na chvíli uviset.
Čas 3:00 – a je to tady - vypli proud, prostě sem se zastavil, nemam ani co pít, nemam ani tužku, konec výjezdu na Javořici se změnil ve frašku, těžkej sjezd dolů po kamenech ani nevim jak sem přežil, jen si matně vzpomínam, že mě v něm drsně pojíždí zase ta ženská z Haibiku.
Čas 3:15 – trochu se zmátořim na občerstvovačce a dávam druhej výjezd pod Javořici, nějak mě nacukávaj křeče, to mi ještě scházelo, takže si to fidlam na údržbu a představuju si jak asi teď vítěz projíždí cílem a povídá, že to bylo suchý, rychlý a vlastně celkem jednoduchý.
Čas 3:30 – je to tu suchý, rychlý, občas i z kopce - pro mě velká spása a jen díky tomu sem se trochu zmátořil.
Čas 3:45 – pěknej brod, pěknej průjezd po hrázi rybníka a poslední menší stoupání. Co to? Přede mnou Strejda? Nechápu. Jenom suše prohodí - Je to všechno v pí_i!! Strejdu zradil bike, značení trati a hlavně koleno, takže dojíždíme spolu.
Čas 4:12 – Cíl, někde kolem sedmdesátky celkem…
V cíli už zevlujou Jarda s Pinďou co jeli padesátku a podali heroickej výkon, Pinďa sednul na bike rovnou se služebky, takže nic najeto a závod i s defektem dal za 2:17 na 81.místě, Jardovi při sjezdu schodů odešlo sekvenční řazení (lajk by řek, že se mu vymrdali páčky), jako správnej servisák to nějak rozchodil za pomocí šišek a velkej respekt, že s tím dojel za 2:32 ve druhej stovce pořadí!
(štéťa)
 
fotky od fotokocian.net, ktfoto.com
DSG_49235-1180.jpg
DSG_49489-76.jpg
DSG_49591-298.jpg
Toto je zápatí Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one